Policie České republiky není jen kontrola rychlosti: co se skrývá za během největší bezpečnostní složky země

Kdo z nás nezpomalil na krajnici, když zahlédl bílý vůz s modrými pruhy skrytý za stromem? Kdo nezavolal linku 158, když mu ukradli kolo z chodníku před bytem, nebo když sousedé pořádají hlasitou oslavu přes půlnoc? Pro většinu z nás je Policie České republiky buď nepříjemná překážka na cestě do práce, nebo poslední naděje, když se nám stane něco špatného. Málokdo si ale uvědomuje, jak široký spektro činnosti tato složka ve skutečnosti pokrývá – a s jakými výzvami se její zaměstnanci potýkají každý den.
V současnosti má Policie České republiky více než 40 tisíc zaměstnanců, od místních strážníků v malých vesnicích po vyšetřovatele kybernetické kriminality nebo specialisty na boj proti obchodu s lidmi. Loni např. během povodní v Krkonošském a Jizerském horstvu byli policisté prvními, kteří evakuovali obyvatel z ohrožených oblastí ve dvě hodiny ráno, předtím než se hladina řeky zvedla na úroveň, kdy by byl průchod nemožný. Stejně tak bez velké mediální pozornosti řeší tisíce případů zneužití seniorů podvodníky po telefonu, hledají chybějící děti nebo kontrolují, jestli se obchodníci nepřidržují pravidel pro prodej alkoholu nezletilým. I rutinní vydávání náhrad za ztracené osobní doklady, o které se každý rok uchází desítky tisíc občanů, patří k práci policie, na kterou většina z nás zapomene hned poté, co si nový občanský průkaz vyzvedne.
Samozřejmě nelze ignorovat i problémy, s nimiž se veřejnost u policie setkává pravidelně. Stížnosti na neúctivý přístup zaměstnanců, zbytečné kontroly nebo obvinění z korupce se neobjevují jen na sociálních sítích, ale často končí i u Generální inspekce bezpečnostních sborů, která v posledních letech propustila nebo navrhla trestní stíhání pro desítky policistů za přestupky při výkonu služby. Tyto případy bohužel poškozují pověst celé složky, i když většina zaměstnanců svou práci dělá poctivě a v souladu s pravidly.
Méně viditelnou výzvou je i podstaffování, zejména ve venkovských oblastech. V mnoha menších obcích na Moravě nebo v Čechách je zodpovědný za několik vesnic jen jediný policista, takže pokud dostane najednou dvě hovory – např. o dopravní nehodě a o ztraceném psa – musí jednoho z volajících nechat počkat. Požadavky na školení jsou také vysoké: nový policista musí absolvovat měsíce přípravy, abych uměl řešit jak domácí násilí, tak dopravní nehodu se zraněnými nebo poruchu veřejného pořádku na městské tržišti.
Není žádným tajemstvím, že vztah veřejnosti k policii je často protichůdný. Mnoho z nás má zkušenost, která ji zabila naději, jiní zase naopak vděčí za to, že jim pomohla v nejhorší chvíli. Při posuzování celé složky je ale dobré mít na paměti, že většina práce, kterou dělají, se odehrává bez mediálních záběrů a bez oceny. Až příště zahlédnete policistu u silnice, nezapomeňte, že jeho práce se neskládá jen z kontrol rychlosti.